Já jako terapeut

Jmenuji se Zuzana Pochvalit  a  pocházím  z malebné  jižní  Moravy. V současné době působím jako terapeutka na oddělení rehabilitace ve Vítkovické nemocnici a ve své soukromé ordinaci v Ostravě.

Věnuji se cíleně terapii ženských obtíží. Můj terapeutický přístup byl významně ovlivněn studiem metod celostní medicíny, studiem porodní asistence a mým celoživotním koníčkem – seberozvojem, psychologií a filozofií.

Během terapie využívám nejen techniky rehabilitační (např. metodu Ludmily Mojžíšové, trénink pánevního dna a hlubokého stabilizačního systému, viscerální manipulační techniky, SM systém, tejpování atd.), ale také techniky holistické (prvky z Dornovy metody, kraniosakrální osteopatii, shiatsu, tradiční čínskou medicínu, baňkování), které zohledňují úroveň nejen somatickou, ale i energetickou a emocionální.

Na své dlouhé, intenzivní a mnohdy strastiplné cestě za sebepoznáním jsem si uvědomila, že významná proměna začala ve chvíli,   kdy  jsem  se  spojila  se silou  svého  pánevního dna.  To  je  v podstatě prazákladem, ze kterého jako ženy můžeme a máme vycházet. Dovolila jsem si být ženou a přijala jsem potenciál ženství, který nám byl darován, ale pod nánosem traumatických programů jsem jej nedokázala cítit, natož žít. Proto cítím intenzivní potřebu sdílet tyto znalosti a zkušenosti s ostatními.

Snažím se pomoci ženám vytvořit si k této často opomíjené části těla znovu vědomý vztah. Vnímám jako své poslání dodat ženám odvahu znovu nalézt to, co jsme mnohdy samy před sebou hluboko ukryly ve snaze se ochránit.

V momentě, kdy své pánevní dno adekvátně ucítíte a oceníte, bude vám odměnou pocit návratu domů. Začnete se cítit sama v sobě bezpečněji, jistěji a stabilněji. Pánevní dno znovu získá svou funkci moudrého rádce a stane se zdrojem ženské intuice a blahodárné, nevyčerpatelné síly.

Budu nadšená, když prožití a aktivace pánevního dna promění, obohatí a zkvalitní i váš život.

V praxi  pečuji   o ženy, které mají potíže s otěhotněním, pomáhám  v přípravě na těhotenství a porod a řeším obtíže v období po porodu. Mezi diagnózy, se kterými Vám mohu pomoci, patří například stresová inkontinence, prolaps pánevního dna, diastáza, kostrčový syndrom, potíže s menstruací či terapie jizev.

Mimo jiné vedu i kurzy SM systému.

Absolvované kurzy 

• 2006 – Aromaterapie v těhotenství a při porodu
  (Vladimíra Naušová)
• 2008 – 2010 – Japonská masáž shiatsu
  (Mgr. Helena Toušková)
• 2010 – 2012 – Diagnostik tradiční čínské medicíny (Akademie tradiční čínské medicíny s.r.o.)
• 2010 – Principy sezení a správného držení těla
  ( MUDr. Lia Vašíčková)
• 2010 – Masáž horkými kameny I. (Tomáš Dočkálek)
• 2011 – Mobilizace žeber metodou Mojžíšové (Hana Volejníková)
• 2011 – Ošetření svalů dna pánevního metodou Mojžíšové (Hana Volejníková)
• 2011 – Mobilizace SI kloubu a L páteře metodou Mojžíšové (Hana Volejníková)
• 2011 – Refreš kurz metody Mojžíšové se zaměřením na léčbu funkční ženské sterility (Hana Volejníková)
• 2011 – Masér pro sportovní a rekondiční masáže
   (Minalt s.r.o.)
• 2011 – Postgraduální seminář TČM – gynekologie
• 2011 – Kineziotaping I., II. (Bc. Kamil Štědrák)
• 2012 – Rehabilitace pacientů po amputaci končetin
• 2012 – Baňková masáž
• 2012 – Dornova metoda
  ( MgA. Zuzana Prouzová a Josef Púry)
• 2012 – Bowenova tlaková masáž I., II. (Bc. David Rozbroj)
• 2013 – I+II Kurz metody SM systém (MUDr. Richard Smíšek)
• 2013 – III + IV Kurz metody SM systém
  (MUDr. Richard Smíšek)
• 2014 – Medical taping concept A + B (Lucie Krestová)
• 2015 – Tajemství pánevního dna I. (Renata Skálová)
• 2015 – Lektorka Školy pánevního dna (Renata Skálová)
• 2015 – Kurz metody SM systém ve sportu (MUDr. Richard Smíšek)
• 2016 – Ostravský koncept. Fyzioterapie u inkontinentních pacientů (R. Holaňová)
• 2016 – Hluboký stabilizační systém páteře (Mgr. Petr Bitnar)
• 2017 – Visceralní manipulace – břicho 1 (Pierre Vey, D. O.)
• 2017 – Visceralní manipulace – břicho 2 (Pierre Vey, D. O.)
• 2018 – Visceralní manipulace – pánev (Pierre Vey, D. O.)
• 2018 – Bosu a rollery (Bc. Lada Andrová)
• 2018 – Workshop péče o jizvy
  (Mgr. Silvie Šabacká a Mgr. Hana Malachovská)
• 2018 – Yoga + pánevní dno (Bc. Lada Andrová)
• 2018 – Diastáza (Bc. Lada Andrová)
• 2018 – Dech a diastáza (Mgr. Zbyněk Petr)
• 2019 – Porodní poranění hráze z pohledu porodní asistence a fyzioterapie (Mgr. Marika Bajerová)
• 2019 – Pánevní dno a diastáza (Bc. Lada Andrová)
• 2019 – Fyzioterapie těhotné ženy a diagnostické metody porodní asistentky pro fyzioterapeuty (Mgr. M. Bajerová, Mgr. S. Trojková, Mgr. et Bc. I. Korábová)
• 2019 – Vertebroviscerální vztahy, urogenitální systém, bolesti hlavy. Léčba metodou spirální stabilizace
  (MUDr. Richard Smíšek)
• 2019 – Pánevní dno a lumbo-pelvická stabilizace
  (Jitka Miškařová)
• 2020 – Spirálně ve 3 D (Bc. Markéta Schillerová)

Já jako umělec

Od dob mých vysokoškolských let až doposud jsem věnovala pozornost studiu převážně medicíny, filozofie, seberozvoje a také psychologie, ale na studium umění mi nikdy nezbyl prostor.  Tudíž o umění nevím takřka nic. Nikdy jsem neprošla žádným kurzem malby, jsem čistý, nepolíbený samouk a amatér. Zaslechla jsem, že slovo "amatér" pochází z francouzštiny a znamená "milovník", takže jsem zkrátka nadšenou milovnicí malování.

Ráda bych řekla, že maluji metodou pokus–omyl, ale vlastně nevím, co přesně v umění definovat jako omyl, co je dobře nebo špatně, co se smí nebo nesmí. Možná to lépe popíšu tak, že maluji na principu "líbí se mi to / nelíbí se mi to". Také se ztotožňuji se slovy kouzelného Henriho Rousseaua, který byl údajně také samoukem a říkával: "Mým jediným učitelem je příroda."

Co je pro mě malování? Proč je pro mě umění terapií? Proč je mým trenažérem pro interakci s životem? Protože se skrze malbu ve svém bezpečném prostoru konečně učím malými krůčky dovolovat si být tím, kým skutečně jsem, a hledat své Já. Představte si bílé plátno, představte si nikdy nikým nevedené, netrénované ruce, představte si mysl neovlivněnou žádnými kantory z fakulty umění, respektive žádným vnějším kritikem. Jen Vy a plátno. Ač to tak nevypadá, chtělo to obrovskou odvahu si tohle dovolit.

Zpočátku své tvorby jsem byla intenzivně inspirována Fridou Kahlo, jejím životním příběhem a způsobem, jakým dokázala zpracovat tak hluboká, intimní traumata. Cítila jsem silnou paralelu s jejím životem. Další umělci, kteří se dotkli mého srdce, jsou Leonardo da Vinci, Alfons Mucha, Egon Schiele, Gustav Klimt, zmíněný Henri Rousseau a také Friedensreich Hundertwasser. Těmito velikány končí veškeré mé povědomí o umění, tudíž by se dalo říct, že jsem skutečně umělecký analfabet.

Mou další obrovskou inspirací je C. G. Jung a jeho archetypový vesmír okořeněný synchronicitou. Upřímně, tento jeho svět chápu intelektem   naprosto   okrajově.  Nicméně   síla mého    okouzlení z nazírání na život právě tímto způsobem se významně propsala do mých obrazů, nebo minimálně do výběru témat zachycených na plátně. Rozhodně musím zmínit i svou fascinaci rodinnými konstelacemi Berta Hellingera. Uvědomila jsem si, že některá témata mých obrazů jsou postavena na principech této terapeutické techniky.

V   pozdější  tvorbě  už začínám být  ovlivněna i Peterem  Levinem a Stephenem W. Porgesem. Díky jejich laskavému vědeckému přístupu se mi ucelil pohled na téma "trauma versus duše". Obrazy jsou tak odrazem mého psychospirituálního vývoje. Prostřednictvím témat džungle, květin a zvířat jsem kultivovala svou vnitřní zahradu a nabírala sílu i odvahu, kterou jsem nutně potřebovala  ke  konfrontaci nejen s osobním traumatem, ale také  s temnotou celého rodu. Mnohem později jsem začala chápat svou nutkavou potřebu malovat divoká zvířata a divokou přírodu. Začala jsem konečně nejen chápat, ale hlavně cítit paralelu pudů naší zvířecí, neovladatelné a instinktivní části lidství – s archetypem Stínu, o kterém hovoří Jung.

Následující tvorba již odráží postupnou cestu k nalezení jednotlivých fragmentů ztracené duše. Ačkoli to zní vznešeně, jednoduše, byla a stále je to dosti upocená, strastiplná cesta temným, bažinatým lesem. Osamocená cesta, na kterou se vám vážně nechce. Cesta, kde nacházíte své bolestivé, zapuzené, rozervané a nahnilé části sebe sama. Víte, že pokud je nevytáhnete zpět na světlo Boží a neuzdravíte je, nebo nepřijmete fakt, že uzdravit už nepůjdou, nikdy  nebudete   vědět,  kdo  jste.  Zároveň  bojujete  s nesnesitelným odporem, zda to vůbec chcete vědět, vidět a cítit, natož to předvést světu.

V obrazech ráda poukazuji na přijetí nepřijatelného. Sama sobě tím dodávám odvahu, abych to jednou dokázala. Ráda poukazuji na místa proměny – přesně na ten konkrétní bod, kde se prokletí stává darem a požehnáním, kde z bahna vykvete leknín. Poukazuji na ten specifický úhel pohledu, kdy pochopíme a ucítíme dramatický rozdíl mezi silou z prázdnoty a silou z plnosti v příběhu, který se nám opakoval stále dokola. Na chvíle, kdy vám najednou dojde, že když dva říkají totéž, není to totéž. Na momenty, kdy si uvědomíte, že láska vás může zabít a temnota naopak uzdravit. Na místo, kdy bez propojení těla a duše nikdy nebudeme celistvým a skutečným člověkem.